Sojové šroty

Sojové šroty:

Minimální množství 25 tun.

Sojový šrot  NON GMO

SÓJA A JEJÍ VYUŽITÍ VE VÝŽIVĚ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

            Sója luštinatá (Glycine max) se řadí mezi luštěniny (čeleď bobovitých – Fabaceae syn. Motýlokvěté – Papylonaceae nebo vikvovité – Viciaceae).

Sója je jednoletá rostlina, s hrubým kulovým kořenem, který proniká do hloubky 1,5 až 2m. Od kůlového kořene se rozvětvují dlouhé postranní kořeny. Rostliny jsou 20 – 150 cm vysoké, v závislosti na odrůdě a růstových podmínkách. Lodyha je přímá, prohýbaná, hranatá, někdy hustě obrostlá trichomy, u některých odrůd ovíjivá.

Celá rostlina je pokryta chlupy různě zbarvenými, nejčastěji žlutými a bílými.

Sója má listy složené ze tří vejčitých, měkkých, chlupatých lístků různého tvaru a velikosti a z palistů. U většiny botanických forem sóje listy při zrání opadávají.

Plodem sóji je lusk, pokrytý, jako celá rostlina, chmýřím. Vyrůstá ze semeníku, mívá různou velikost, tvar i barvu. Zralé lusky jsou žluté, rezavé, světle hnědé. Jejich počet na jedné rostlině se mění od 10 do 400. Lusk uzavírá 1 – 4 semena, která jsou oddělena houbovitými přehrádkami. Semena jsou žlutá, zelená, hnědá, černá nebo dvoubarevná. Mají hořkou chuť.

SÓJA JAKO KRMIVO PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA

Sója ve formě sójové moučky a sójového extrahovaného šrotu je používána do krmných směsí pro drůbež, prasata a skot především jako bohatý zdroj dusíkatých látek. Sójový protein je vysoce stravitelný. Zejména profil aminokyselin je vhodný pro drůbeží brojlery a nosnice vzhledem k vysokému obsahu lysinu, tryptofanu, isoleucinu, valinu a treoninu a to společně s téměř optimálním poměrem leucinu/isoleucinu. Sója je deficientní na obsah sirných aminokyselin. Sójová moučka je často považována jako „zlatý standard“ vzhledem k ostatním proteinům. Na druhé straně sója obsahuje antinutriční faktory, které vyžadují její další zpracování za účelem snížení nežádoucích účinků. Hlavním problémem v sójové moučce je přítomnost antitrypsin faktoru. Zahřátí na 80°C po dobu několika sekund snižuje vice než 90% této aktivity, avšak nadměrné tepelné ošetření vede ke snížení stravitelnosti bílkovin.

Kromě bílkovin a aminokyselin však krmiva na bázi sóji obsahují až 40% sacharidů s rozmanitými nutričními, fyziologickými a dalšími vlastnostmi. Sójové sacharidy můžeme rozdělit na nestrukturální a strukturální. První skupina zahrnuje hlavně nízkomolekulární cukry, které slouží jako zdroj energie, nebo jsou naopak nestravitelné a jsou fermentovány střevními bakteriemi. Do druhé skupiny patří látky vysokomolekulární, jejichž význam, stravitelnost a fyziologické funkce nejsou zcela objasněny.

 CELOSVĚTOVÝ VÝZNAM SÓJI

V celosvětovém měřítku se sója pěstuje na 100 mil.ha. Z tohoto důvodu se sója řadí ve světě ke strategickým komoditám jako je ropa, zlato, hliník apod.

S ohledem na současný stav našeho zemědělství, charakterizovaný mimo jiné stále se zmenšujícím rozmezím živočišné výroby, zejména výrazným snížením stavu dojnic a prasat, poklesem ploch víceletých pícnin, především jetelovin, zúžením osevních postupů, se ukazuje nejen jako účelné, ale i nutné poskytnout větší prostor ve struktuře rostlinné výroby luskovinám, hlavně sóji. Její význam není u nás plně doceňován. Pěstování sóji je velmi prospěšné i pro úrodnost půdy. Sója zlepšuje fyzikální, chemický a biologický stav půdy, čímž se zvyšuje její produkční schopnost.  Pěstování sóji ve vhodných oblastech může být přínosem nejen pro produktivitu vlastní rostlinné výroby, ale s ohledem na její nutriční a biologickou hodnotu i pro výživu lidí a hospodářských zvířat. Spotřeba extrudované sóji jako komponentu pro výrobu krmiv pro drůbež, prasata, skot, ryby a domácí zvířata stále roste.

POROVNÁNÍ STRAVITELNOSTI SOJOVÝCH EXTRAHOVANÝCH ŠROTŮ (SEŠ) A JINÝCH ZDROJŮ ŽIVIN

Bylo zjištěno, že protein ŘEŠ je méně stravitelný jak protein SEŠ (78 % oproti 86 %) a s tím koreluje i nižší stravitelnost AMK (74 % – 86 % oproti 85 % – 92 %). Zdánlivá stravitelnost energie je signifikantně nižší u ŘEŠ a u ŘEŠ amonizovaného, bavlníkovaného, arašidového šrotu a rýžových otrub než u SEŠ. Stravitelnost energie je nižší pro ŘEŠ než pro SEŠ. Protein v ŘEŠ je dobře stravitelný, ale koeficienty stravitelnosti a využitelnosti AMK jsou nižší než SEŠ. Při srovnání stravitelnosti měli býčci krmení ŘEŠ nižší stravitelnost vlákniny (NDF), sušiny, organické hmoty než býčci krmení SEŠ.

V poslední době je též často diskutovaná možnost plné náhrady SEŠ výrobkem RAPAS, upravovaným ŘEŠ, který se vyznačuje zvýšeným obsahem chráněných bílkovin a nižším obsahem glukosinulátů. Výsledky prokázaly tendenci k vzestupu mléčné užitkovosti, ale na druhé straně k poklesu obsahových látek. Ve vztahu k plodnosti dojnic nebyly zjištěny žádné změny. Délka mezidobí se také nezměnila. Zkrmování tohoto produktu nepřineslo také žádné výhody po stránce ekonomické.

Ať tedy žije SEŠ jakožto nejlepší proteinové krmivo pro hospodářská zvířata!